Logo

Skupina AGEL je nejúspěšnějším poskytovatelem zdravotní péče
ve střední Evropě.

Média

Vadné držení těla: Co ho může způsobit a koho nejvíce ohrožuje?

2.8.2016

MUDr. Petra Vysluchová
rehabilitační lékařka

zpět na Blogy

S dětmi trpícími bolestí zad a hlavy se setkávají lékaři ve svých ordinacích stále častěji. Ve velké většině případů je problémem vadné držení těla, což je funkční porucha projevující se nefyziologickou změnou držení těla, svalovou dysbalancí (při které vybrané svalové skupiny ochabují nebo se zkracují) a vadnými pohybovými stereotypy. Vadné držení těla přitom představuje značné riziko pro rozvoj ortopedických vad, bolesti zad v dětství i dospělosti, a také urychluje rozvoj degenerativních změn páteře. Na rozdíl od strukturálních ortopedických vad, vadné držení těla však lze korigovat.

Čím vším si může dítě způsobit vadné držení těla?

Příčiny vadného držení těla můžeme rozdělit na vnitřní a vnější.  K vnitřním faktorům řadíme některé vrozené vady, úrazy a nemoci, určitý dědičný typ držení těla nebo psychický a tělesný stav dítěte. K vnějším příčinám patří hlavně nedostatek pohybu či pohybová chudost, nebo naopak neadekvátní sportovní zatížení, nevhodné pracovní polohy a vadné pohybové stereotypy. Negativní dopady ale může mít třeba i nesprávný sed, stereotyp chůze nebo i špatná ergonomie – například nevhodná výška a sklon pracovního stolu, velká hmotnost aktovky nebo dokonce i nevhodné osvětlení. Svůj podíl pak nese i vysoká psychická zátěž, únava nebo obezita.

Sklon školní lavice

Dříve šikmé stoly byly bohužel nahrazeny vodorovnými pracovními deskami. Ty nutí k dlouhodobému předklonu hlavy při vyučování, který je pak provázen bolestmi hlavy. Daleko vhodnější je sklon pracovní desky nebo i jen učebnice okolo 15-16 stupňů, čehož lze docílit například podložením učebnice penálem. Zároveň výška židle by měla odpovídat délce dolních končetin od kolen dolů, kdy při sezení by se měla chodidla opírat celou plochou o podlahu a kolena a kyčle by měly svírat pravý úhel.  Dynamického sedu s aktivací hlubokého stabilizačního systému lze dosáhnout například pomocí overballu nebo balančních čoček. Alternativním typem sezení je pak i sed na gymnastickém míči.

Pozor na těžké aktovky

Velkým problémem školáků jsou také těžké aktovky, ale i umístění aktovky nebo školního batohu na zádech. Batoh by měl totiž být asi ve středu zad. Pokud jsou popruhy dlouhé, dochází ke zvýšení bederní lordózy. Naopak aktovka umístěná v oblasti ramen zase vede k rozvoji zvýšené kyfózy hrudní páteře. A vůbec nejhorší je nosit tašku přes jedno rameno nebo v ruce. Také je obecně doporučováno, aby hmotnost aktovky nepřesahovala desetinu tělesné hmotnosti dítěte. Pro děti s vadným držením těla se doporučují dvoje učebnice, tak aby je dítě vůbec nemuselo v aktovce nosit. Důležitá je navíc i správná obuv, která by měla mít prostornou kulatou špičku, ortopedicky tvarovanou stélku a nízký podpatek, musí být pevná, lehká a prodyšná. 

Koho ohrožuje vadné držení těla nejvíce?

Vadné držení těla často postihuje již děti předškolního věku, nárůst obtíží ale přichází hlavně se zahájením školní docházky. V tomto období dojde k omezení spontánního pohybu, děti sedí několik hodin ve škole, pak v družině, doma u domácích úkolů, počítačů a televizí. Zároveň je toto období navíc i obdobím růstové akcelerace a zvýšené psychické zátěže, což vede ke svalové nerovnováze a rozvoji vadného držení těla. Je proto vhodné zařazovat do školního vyučování chvilky s protahovacími cviky, během přestávek by děti měly mít možnost přirozeného pohybu, hodiny tělesné výchovy by měly zahrnovat pravidelné rozcvičky v trvání aspoň 15 minut. Děti s nálezem vadného držení těla by zároveň měly docházet do hodin zdravotní tělesné výchovy.