Logo

Skupina AGEL je nejúspěšnějším poskytovatelem zdravotní péče
ve střední Evropě.

Média

Nepodceňujte zápal plic – může dokonce i zabíjet!

2.12.2016

MUDr. Lukáš Prucek
primář interního oddělení Nemocnice Šternberk

zpět na Blogy

Zápal plic neboli pneumonie patří celosvětově mezi nejčastější plicní onemocnění, které není radno bagatelizovat, protože i v době moderní léčby je příčinou vysoké úmrtnosti.

Každým rokem zápalem plic onemocní jen v České republice přes sto tisíc lidí.

Vzpomínám si na jednu z našich pacientek, měla 45 let. Zažívala spoustu stresu v práci i s dětmi. Poté se její stav zhoršil a musela ulehnout do postele. Měla horečku skoro čtyřicet stupňů Celsia, kašel a všechno jí bolelo. Myslela si, že má jen nějakou virózu. Teprve po třech dnech zašla za svým lékařem, kterému se při poslechu plic něco nezdálo, a tak ženu poslal na rentgen. Ten ukázal, že má zápal plic. Nakonec u paní zabrala až kombinace antibiotik a více než měsíc byla doma. Ještě téměř půl roku poté měla problémy, zadýchávala se a měla suchý dráždivý kašel při zvýšené námaze.

Nejrizikovějšími skupinami jsou děti do pěti let a senioři. Ve věkové skupině nad 65 let se výrazně zvyšuje nejen riziko výskytu pneumonie, ale také závažnost průběhu onemocnění. Zhruba pětina pacientů nad 65 let, kteří u nás onemocní zápalem plic, na něj i umírá. Jde o nemoc, kdy je plicní tkáň postižena zánětem, který na plíce přestupuje z dýchacích cest. Nejčastějším původcem jsou bakterie.

Zápal plic může komplikovat jiné, relativně banální onemocnění, například chřipku, a potom mluvíme o bakteriální superinfekci. Často se setkáváme, zejména u opakujících se a na léčbu neadekvátně reagujících zánětů, že jsou zapříčiněny ztíženou průchodností dýchacích cest. Ta může nastat zúžením průdušek vazkým hlenem, pozánětlivými změnami dýchacích cest či nádorem.

Mezi celkové příznaky zápalu plic patří zimnice, bolest svalů, nevolnost, zvracení či zmatenost. Příznaky odpovídající postižení plicní tkáně jsou bolest na hrudníku a zkrácený dech. Kašel je doprovázen vylučováním různě zabarveného hlenu při bakteriální infekci, při virové infekci bývá kašel obvykle suchý a dráždivý. Malé děti mohou trápit také křeče, ztráta vědomí, podchlazení a problémy s příjmem potravy.

Aby lékař mohl správně stanovit diagnózu zápalu plic, tak je potřeba vedle vlastního podrobného vyšetření pacienta provést rentgenový snímek plic, který potvrdí přechod zánětu z cest dýchacích na vlastní plicní tkáň.

Původci zánětu plic jsou nejčastěji bakterie, dále viry nebo vzácně houby. S původci zánětu se můžeme dostat do kontaktu v běžném životě, pak hovoříme o tzv. komunitní infekci. Pokud došlo k nákaze při pobytu ve zdravotnickém zařízení, pak mluvíme o nákaze nozokomiální

Nejčastěji jsou zápalem plic kromě seniorů a dětí ohroženi kuřáci či lidé závislí na alkoholu a jiných látkách, pacienti s renálním (ledvinovým) selháním, pacienti s poruchou imunity či maligním (zhoubným) onemocněním, nebo diabetici. Rozhodně neplatí, že zápal plic nemůže náhle postihnout i jinak zcela zdravého člověka. Zvláště pokud je vystaven každodenním problémům se zvýšenou fyzickou či psychickou zátěží – stresem. Vlastní průběh zánětu závisí zejména na věku pacienta, stavu imunitního systému postiženého a agresivitě původce zánětu. Zejména diabetici, pacienti s nádorovými onemocněními či pacienti s některými léky – například kortikoidy – v dlouhodobé medikaci, vykazují známky snížené obranyschopnosti organismu, a průběh zánětu může být u nich velmi dramatický, i když příznaky zánětu jsou minimální.

Při lehkém nekomplikovaném průběhu nemoci probíhá v domácím prostředí užíváním antibiotik a vhodných léčiv ke zmírnění kašle a snížení horečky. Doporučuje se klid na lůžku a dostatečný přísun tekutin, vitamínů. Při těžším průběhu nebo při kombinaci zápalu plic s jiným závažným onemocněním musí být pacient při ambulantní léčbě častěji kontrolován, nebo přímo hospitalizován. To závisí na úvaze ošetřujícího lékaře. Léčba zápalu plic – druh antimikrobiálních léků, zejména antibiotik, či jejich kombinace, a délka podávání – závisí od typu zápalu plic a celkového stavu nemocného. Některé běžné a nekomplikované pneumonie mohou být vyléčeny do 14 dnů, přičemž pacient se pak může vrátit k běžným fyzickým aktivitám v horizontu jednoho měsíce.

Během léčby je nutno dodržovat klid, zprvu vždy na lůžku. Určitě by se měl pacient zdržet konzumace alkoholických nápojů a nekouřit. Důležitý je dostatečný přísun tekutin jako bylinné čaje na onemocnění dýchacích cest, minerální vody včetně pestré stravy. Prospěšné jsou zábaly hrudníku.

U neadekvátně léčených osob existuje možnost vzniku závažných komplikací, které mohou mít za následek nevratné poškození plic a dýchacích cest. Pokud není zánět plic adekvátně zvládnut, pak hrozí jeho rozšíření do celého organismu s eventuálním poškozením ledvin, srdce, mozku, kloubů a dalších orgánů. Nejzávažnější komplikací je riziko „otravy krve“– tzv. septický šok se selháním životně důležitých orgánů, což způsobuje, i v době silných antibiotik, vysokou úmrtnost.

Každý zápal plic s těžkým a komplikovaným průběhem, nebo i přes léčbu se vracející zánět by měl být předmětem multioborové spolupráce – tedy praktického lékaře, internisty, eventuálně pneumologa. Za vhodnou prevenci zápalu plic se považuje správná životospráva, nekuřáctví, u malých dětí kojení, a také obrana proti chřipce. Účinnou prevencí zápalu plic je očkování, které je dobrovolné a doporučuje se osobám starším 60 let a nejmenším dětem.