Logo

Skupina AGEL je nejúspěšnějším poskytovatelem zdravotní péče
ve střední Evropě.

Média

V mrazech by si měli lidé dávat stejný pozor jako v extrémních vedrech

13.12.2016

MUDr.Vladislava Pieniažková
lékařka interní ambulance Nemocnice Český Těšín

zpět na Blogy

Teplé slunečné počasí vystřídal pochmurný podzim. V dalších měsících nás čeká období chladu, dešťových i sněhových plískanic a dlouho na sebe nenechají čekat ani tuhé mrazy. Jak varují odborníci, toto počasí může být pro seniory a osoby s onemocněním kardiovaskulárního systému stejně rizikové jako horké letní měsíce. V mrazu se u řady nemocných mohou zhoršit některá onemocnění jako například angina pectoris. Nízké venkovní teploty často vyvolávají zvýšení krevního tlaku – zvýšení, které neznamená nic pro zdravého člověka, avšak člověka s nemocným srdcem může ohrozit. Ohroženi jsou zejména pacienti s nestabilní anginou pectoris. Rizikové nemusí být pouze mrazivé počasí, stačí i průměrné teploty a velmi silný vítr. Tepny se chladem zužují, pokud nejsou ani v běžných teplotách dobře průchodné, hrozí v mrazivém počasí větší riziko jejich ucpání. „Srdce potom nedostává potřebný přísun kyslíku a nemůže správně fungovat,“ vysvětluje příčinu potíží MUDr. Vladislava Pieniažková z interní ambulance Nemocnice Český Těšín.

Kouření a nadváha zvyšují riziko

Šestašedesátiletý Josef, důchodce, šel letos v únoru v mrazivém ránu na pravidelnou procházku se svým zlatým retrívrem. Během chůze si nezapomněl zapálit svou ranní cigaretu, ačkoliv foukal velmi silný vítr. „Najednou jsem ucítil píchání na hrudi a svíravou bolest. Naštěstí jsem nebyl až tak daleko od domova a vrátil jsem se v pořádku domů, za chvíli bolest pominula. U lékaře jsem se dozvěděl, že se tak projevila moje ischemická srdeční choroba,“ vzpomíná pan Josef, kterého příhoda natolik vyděsila, že raději přestal okamžitě kouřit. Právě kouření patří u kardiaků mezi nejrizikovější faktory. Kouření urychluje rozvoj aterosklerózy a zvyšuje riziko infarktu, a to přímo úměrně s počtem vykouřených cigaret. Pacient, který přestane kouřit, má do dvou let stejné riziko kardiovaskulárních onemocnění jako pacient nekuřák. Naopak ten, kdo po infarktu kouřit nepřestane, si riziko dalšího infarktu zdvojnásobí. Přesto zhruba 20 procent pacientů po prvním infarktu kouřit nepřestane. Riziko vzniku srdečního onemocnění zvyšuje také nadváha, která je spojena s vysokým krevním tlakem, vysokou hladinou cholesterolu, cukrovkou. K nadváze přispívá jak nadměrný příjem kalorií, tak nevhodná skladba stravy a nedostatek pohybu.

Nenamáhat se

Lidé, kteří mají srdeční obtíže, by na sebe měli být v mrazech extrémně opatrní. Venku je vhodné pobývat co nejkratší dobu a na minimum by měli omezit větší fyzickou námahu. „Mnoho srdečních záchvatů vznikne kvůli přeceňování vlastních možností. Kardiaci by se proto měli venku v chladném počasí vyhnout námaze – například odklízení sněhu. Důležité je rovněž uvědomit si, že i chůze v těžkém sněhu je pro organismus námahou,“ upozorňuje MUDr. Vladislava Pieniažková. Pokud se bolest nebo dušnost objeví při namáhavé činnosti, měl by s ní člověk ihned přestat a bolest by měla ustat. Pokud však přetrvává, měl by pacient nebo někdo z jeho okolí zavolat lékařskou pomoc. V případě, že za vás sníh neodklidí nikdo jiný, je dobré držet se několika základních rad:

  •  Před prací se nikdy neposilňujte alkoholem a nekuřte.
  • Vhodné je krátké zahřátí, například podupáváním na místě.
  • Pracujte v pomalém tempu s častými přestávkami.
  • Nezapomínejte pít, abyste i v zimním období předešli dehydrataci.
  • Lépe se odklízí tenká vrstva čerstvě napadaného sněhu než velká závěj či těžký rozměklý sníh.
  • Nenechávejte odklízení na poslední chvíli.  Budete-li potřebovat z domu rychle odejít nebo vyjet s autem, spěch a nervozita přispívají ke vzniku srdeční příhody.

Lyžování s nemocným srdcem

Měli by tedy lidé s nemocným srdcem úplně vynechat lyžování, které patří mezi nejoblíbenější zimní sporty vůbec? „Už prostředí, v němž je tento sport vykonáván, patří mezi rizikové faktory – teploty se pohybují pod bodem mrazu, protože sjezdovky se nacházejí ve vyšších nadmořských výškách. Lidé s poruchou prokrvení srdce by tedy měli, před tím než vyrazí na hory, svůj zdravotní stav konzultovat se svým lékařem. A to i přes to, že bývali v dobách, kdy ještě neměli potíže se srdcem, vynikajícími lyžaři,“ radí MUDr. Vladislava Pieniažková s tím, že i v případě, kdy lékař lyžování povolí, by se měli lidé s nemocným srdcem preventivně vyhýbat vysoce položeným střediskům a ve větrných dnech sport raději vynechat. Samozřejmostí by pak mělo být tzv. funkční prádlo, a to raději v několika vrstvách.