Logo

Skupina AGEL je nejúspěšnějším poskytovatelem zdravotní péče
ve střední Evropě.

Média

Lokální suroviny versus potraviny z dovozu. Potřebujeme obojí?

27.2.2017

Bohumila Weiserová, DiS.
nutriční terapeut, Vítkovická nemocnice a.s.

zpět na Blogy

Nabídka trhu je v dnešní době téměř neomezená a bez obtíží si i v běžném supermarketu můžeme koupit produkty z druhého konce světa. Ne vždy ale znamená pestřejší nabídka i lepší možnosti.

Například co se týče vitamínů, kvalitní kysané zelí nebo zelenina jako je třeba červená řepa, celer, cibule, bílé zelí, kysané, červené zelí, pastinák, růžičková kapusta či křen, které obsahují vyšší množství vitamínů (hlavně vitamínu C a kyseliny listové) plně pokryjí potřebu vitamínů, které běžný člověk potřebuje.

V zimním období můžeme mít nedostatek vitamínu D, který je důležitý pro správnou funkci imunitního systému, prevenci osteoporózy a kardiovaskulárních chorob. Kdysi se tento vitamín v zimě dodával ve formě rybího tuku, nyní lze vitamín D doplnit zvýšenou konzumací tučnějších ryb nebo doplňky stravy z lékárny. Potřebu ostatních vitamínů lze plně pokrýt pomocí lokálních surovin.

Celkově je přitom vždy vhodné zařadit do jídelníčku hlavně sezónní potraviny. Cesta ovoce a zeleniny od pěstitele na náš stůl by měla být ideálně co nejkratší, aby nedocházelo ke ztrátám vitamínů. Tropické ovoce se sbírá často nezralé, obsahuje tudíž více kyselin, chemicky se ošetřuje, aby vydrželo transport a skladování. Konzumace sezónní místní zeleniny a ovoce je pro tělo mnohem přirozenější a vhodnější, protože obsahuje látky a živiny, které tělo v daném ročním období potřebuje.

Pokud chceme organismu dopřát skutečnou vitaminovou bombu, můžeme do jídelníčku zařadit třeba často opomíjenou brokolici (obsahuje vitaminy A, B, C, kyselinu listovou, draslík, zinek, hořčík). Další zeleninou bohatou na vitamíny a minerální látky jsou pak zralá rajčata, cuketa, červená paprika, mrkev nebo špenát. Z ovoce to jsou meruňky (které obsahují provitamin A, vitaminy skupiny B, C, draslík, niacin, kyselinu listovou a pantotenovou), dále borůvky, jahody a už skoro zapomenuté druhy ovoce jako jsou angrešt nebo rybíz.

Celkově nejvhodnější je v dnešní době nepřejídat se, jíst pravidelně a hýbat se v rámci možností, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu. Ze zkušenosti z naší poradny vím, že pokud klienti střídají období přejídání s obdobím „zaručených diet“ s vynecháváním určitých skupin potravin, nastává začarovaný kruh hubnutí a jo – jo efektu.

Samostatnou kapitolou je pak stále narůstající počet lidí s alergiemi. V naší nutriční poradně dochází zejména k nárůstu histaminových alergií, alergií na lepek a intolerance laktózy. Alergií přímo na konkrétní druhy ovoce nebo zeleniny je minimum. Setkáváme se častěji s alergiemi na ořechy, rostlinná semena a takzvanou kříženou alergií (kombinace potravin s pyly).