Logo

Skupina AGEL je nejúspěšnějším poskytovatelem zdravotní péče
ve střední Evropě.

Média

Klíšťata a encefalitida: Co byste měli vědět?

18.4.2017

Doc. MUDr. Rastislav Maďar, PhD., MBA, FRCPS.
odborník na infekční nemoci, očkování, cestovní a tropickou medicínu

zpět na Blogy

Asi každý z nás už si alespoň jednou v životě přinesl z výletu do přírody přisáté klíště. A většina z nás zná i postup, jak se klíštěte zbavit – vytáhnout pomocí pinzety či ideálně speciální karty na klíště a ránu vydezinfikovat. Je-li ale klíště nakažené, boj tímto zdaleka nemusí končit. Některým z nás nastanou po několika dnech zdravotní problémy jako například zvýšená teplota, bolesti kloubů a krku. Tyto obtíže trvají několik dnů, po kterých je člověk relativně zdravotně v pořádku. Nečekaně se nemoc vrací, a to ještě v zesílené formě - vysoké horečky, velmi intenzívní bolest hlavy, závratě, dvojité vidění, nebo třes končetin a k tomu malátnost. Po návštěvě lékaře si pak lze jen vyslechnout: klíšťová encefalitida.

Co je klíšťová encefalitida 

Klíšťová encefalitida je virové onemocnění mozku a mozkových blan. Onemocnění se vyskytuje převážně v teplejších měsících roku. K nákaze dochází zpravidla přisátím infikovaného klíštěte nebo konzumací nepasterizovaného mléka a mléčných výrobků. Je to nemoc mírného klimatického pásma severní polokoule, vyskytuje se tedy v Evropě a v Asii. Stává se čím dál víc i nemocí cestovatelů. Jsou známé případy turistů pocházejících z Francie, USA, Kanady, Belgie, Velké Británie, Austrálie nebo Japonska, kde se tato nemoc nevyskytuje, nakažených v Rakousku, Německu, Švédsku, Finsku, pobaltských zemích a dokonce u jednoho Angličana i v České republice. Odhaduje se, že importované případy se v Německu podílejí na celkovém počtu hlášených infekcí až 10 procenty. Z deseti zemí s největším přílivem zahraničních turistů patří polovina mezi země s výskytem klíšťové encefalitidy. Nově bylo potvrzené zařazení Holandska a Bulharska mezi endemické země s případy infekce v okolí Blagoevgradu, Plovdivu a Burgasu. Rizikové oblasti přibývají i na severním, středním a jižním Slovensku a dokonce i na západě Slovinska. 

Klíšťová encefalitida v Česku – jak jsme na tom?

Česká republika má dlouhodobě nejvyšší výskyt případů této nemoci z celé Evropské unie. Více případů infekce hlásí jen Rusko, zejména však ze své asijské části. Proočkovanost v ruských rizikových oblastech se pohybuje až na úrovni 72 procent. V České republice má mírně stoupající charakter, podle průzkumů je na úrovni 24 procent, ale na redukci případů to zdaleka nestačí. Pozitivní efekt vysoké proočkovanosti populace je známý již dlouhá léta ze sousedního Rakouska, kde je očkováno téměř 90 procent populace.  

Která věková kategorie je nejvíce riziková?

Nejvíc případů klíšťové encefalitidy se vyskytuje ve věkovém intervalu 45 až 64 let, hned na druhém místě jsou senioři nad 65 let věku, u kterých je však proočkovanost nejnižší. V těchto věkových kategoriích dochází častěji i k úmrtí pacientů. K nejrizikovějším skupinám s nejvyšším výskytem trvalých následků patří střední a starší generace bydlící na stejném místě celý život, lidé, kteří nejsou ochotní reagovat na rozšíření klíšťat preventivním očkováním. Argument: „dělám to stejně celý život“ může vést k neštěstí. Člověk se měnícím podmínkám musí přizpůsobovat a využívat ke své ochraně možnosti moderní medicíny. Vitamín B ani česnek nepomohou. Ani repelent nemusí stačit.

Tato nemoc se však vyskytuje i v dětském věku, virová meningitida způsobuje dlouhodobé poruchy koncentrace, poruchy paměti, nespavost, chronické bolesti hlavy, nezřídka vedoucí k zhoršení prospěchu ve škole.

Kde se klíšťata nejvíce vyskytují?

Klíšťata se vyskytují nejen v lesích, ale stále více také v městských parcích, horských oblastech či v okolí vodních toků. Lidé by měli dbát na prevenci - vhodně se oblékat, nosit dobrou obuv a vysoké ponožky, používat repelent, alespoň jednou za dvě hodiny prohlédnout své oblečení i tělo a případně přisáté klíště správně odstranit. Přenašeči klíšťat jsou i domácí mazlíčci, zejména pejsci a kočky. Klíště mohou získat ve vysoké trávě, v příměstských parcích a dokonce místy i v městské zeleni a přinést jej až do ložnice svého majitele.

Virus klíšťové encefalitidy přenáší nejen dospělé klíště, ale i nižší stádium tzv. nymfa, kterou na těle lehce přehlédneme. V mnoha přírodních oblastech je počet nymf mnohem vyšší než dospělých klíšťat. I proto si nemalá část trvale postižených pacientů není vědoma přisátí klíštěte.

Klíšťová encefalitida a její léčba

Proti viru klíšťové encefalitidy neexistuje žádný specifický lék, léčí se tedy jen příznaky - například horečka, křeče, zánět a otok mozku. Proto se stává, že i přes hospitalizaci na jednotce intenzivní péče se zdravotní stav nemocné osoby neustále zhoršuje. Z nemocnice tak pacient někdy odchází v horším stavu, než do ní dorazil.  

Následky této nemoci přitom mohou být velmi vážné. Dlouhodobé až doživotní komplikace zahrnují obrny končetin, hluchotu, slepotu, deprese, problémy s jemnou motorikou prstů, vynechávání paměti a další nepříjemné neuro-psychiatrické obtíže. Někteří pacienti se musí znovu učit jíst příborem, číst a psát, obnovit základní slovní zásobu. Jiní navždy přichází o soběstačnost, práci, koníčky, možnost hrát se s vnoučaty, absolvovat vycházky do přírody či pracovat na zahrádce, navždy ztrácí radost ze života. Infekce jim velmi dramaticky sníží kvalitu života. Nemluvě o těch nejhorších případech, které končí fatálně. S očkováním se ale těžkých následků infekce bát nemusíme.

Jak správně vytáhnout klíště a proč vytažení nestačí?

Pokud jde o vytažení klíštěte, malá nymfa není přisátá hluboko, proto stačí vlhký tampon s mýdlem a kývavý pohyb ze strany na stranu. Na větší dospělou samičku je již nutná speciální pinzeta anebo karta na klíšťata - s ní můžete klíště uchopit co nejblíže k povrchu kůže a opatrně vytáhnout kolmo nahoru. Samotné vytažení ale před nákazou neochrání. K přenosu viru z klíštěte na člověka dochází již za dvě hodiny od přisátí, i když tedy klíště nalezneme hned po návratu z delší vycházky, může být už pozdě. Navíc infekci často přenáší již zmíněné malé nymfy, které vůbec nemusíme odhalit. Značná část trvale postižených se diví své diagnóze, protože o přisátém klíštěti vůbec netušili.

Očkování proti klíšťové encefalitidě

Základní očkování se skládá ze tří injekcí, které se aplikují do svalu ramene a to ve dny 0, za 1 až 3 měsíce a za 5 až 12 měsíců po druhé dávce. V teplém období roku s vysokou aktivitou klíšťat se přistupuje ke zrychlenému schématu s druhou dávkou už za 14 dnů. Ochrana proti onemocnění nastupuje zhruba za 14 dní po druhé dávce. Po třetí dávce přetrvává ochrana tři roky. Pro zachování obranyschopnosti je důležité, aby docházelo k pravidelnému přeočkování jednou dávkou po 3 až 5 letech podle věku.

Světová zdravotnická organizace doporučuje v oblastech s vysokým výskytem klíšťové encefalitidy, kam spadá i naše země, očkování všem věkovým kategoriím, pokud se pohybují v přírodě. Očkovat lze od 1 roku bez horní věkové hranice. U nás dostupné vakcíny chrání i před sibiřským a dálněvýchodním typem klíšťové encefalitidy.

Očkovat může každý praktický lékař nebo specializovaná centra očkování a cestovní medicíny. Rád bych upozornil, že vakcína by měla být skladována v lednici ideálně až do samotné aplikace, proto je lepší, když si praktický lékař objedná vakcínu přímo do své ordinace. Vystavení očkovací látky mrazu cestou z lékárny nebo vysokým teplotám v letním období může efekt očkování narušit. Seznam očkovacích center Avenier lze najít na adrese www.ockovacicentrum.cz