Logo

Skupina AGEL je nejúspěšnějším poskytovatelem zdravotní péče
ve střední Evropě.

Média

Ploché nohy – co jste možná nevěděli

26.6.2017

Mgr. Lucie Antošíková
Fyzioterapeutka Poliklinika AGEL Ostrava

zpět na Blogy

Leonardo da Vinci prohlásil, že noha je umělecký výtvor složený z 19 svalů, 107 vazů a 26 kostí. Je to nejzatěžovanější orgán lidského těla, o čemž svědčí i fakt, že člověk ujde během svého života přibližně 100 000 km. Noha plní hned několik funkcí. První z nich je funkce statická, která se projevuje oporou vzpřímeného těla. Dynamická funkce je nezbytná pro chůzi a adaptační funkce přizpůsobuje nohu nerovnému povrchu, tlumí nárazy během chůze, běhu atd. Tyto nárazy se pak přenášejí na další segmenty těla a jsou tlumeny páteří.

Klenba nohy se vyvíjí postupně a začíná se tvořit zatěžováním nohou při chůzi. Názory na věk ukončení jejího vývoje se liší. Většinové stanovisko je, že vývoj klenby je ukončen na konci předškolního věku a do období puberty lze plosku nohy ještě ovlivnit. Samozřejmě je nutné počítat s tím, že vývoj klenby nohy je individuální a závisí na mnoha faktorech, které popisuji níže. Klenbu nožní rozlišujeme příčnou a podélnou. Obě jsou tvořeny kostmi, vazy, klouby a svaly nohy a bérce. Příčná klenba se rozprostírá mezi hlavičkami prvního až pátého metatarzu. Tvoří ji šlachy předního holenního svalu (musculus tibialis anterior) a dlouhého lýtkového svalu (musculus peroneus longus). Podélnou klenbu nalezneme na vnitřním a zevním okraji nohy. Paprsek na vnitřním okraji je znatelně vyšší a tvoří ji kost hlezenní (talus), kost člunková (os scaphoideum), I.-III. klínovitá kost (os cuneiforme) a články prvního až třetího prstu. Zevní malíkový paprsek je tvořen kostí patní (calcaneus), krychlovou (os cuboideum), nártní kostí a články IV. a V. prstu. Díky pružnosti klenby se při zatížení chodidlo prodlouží až o 1.5 cm. Dlouhodobý stoj přispívá ke snižování klenby, naopak chůze klenbě prospívá.

                Až 80% obyvatelstva má chybné postavení nohy. Jedním z nich může být snížená nebo až úplně vymizelá klenba nožní neboli plochonoží. Prezidentka České podiatrické společnosti Marie Součková uvádí, že 98% dětí se v České Republice rodí se zdravýma nohama, avšak v předškolním věku už 33% dětí trpí nějakou vadou. Z toho vyplývá, že plochá noha vzniká nejčastěji v raném dětství, a to jako důsledek vadného vývoje a postavení nohy. Jak již bylo zmíněno, plochonoží rozlišujeme podélné a příčné. Příčně plochá noha se vyznačuje snížením příčné klenby nožní a ztrátou pružení. Při podélném plochonoží dochází ke snížení nebo vymizení podélné klenby nožní, kterou doprovází valgozita kosti patní. V praxi to poznáme při pohledu na nohu ze zadu, kdy je vnitřní kotník vbočený dovnitř a tím vzniká přetěžování vnitřní hrany chodidla. Rozlišujeme tři stupně plochonoží. Mírně plochá noha, první stupeň, se objevuje pouze při zátěži a na otisku vidíme jen mírné rozšíření plosky. Středně plochá noha soustřeďuje zatížení na vnitřní hranu chodidla a klenba je oploštělá jak v zátěži, tak při odlehčení. Tento stupeň plochonoží lze korigovat cvičením a ortopedickými vložkami. Třetí stupeň, silně plochá noha, je stav, kdy je snížená klenba již fixovaná. Známkami tohoto stupně plochonoží je bolestivá, těžkopádná chůze, která se objevuje zejména ráno a po delším sezení, dále se projevuje potížemi se stojem na jedné dolní končetině, bolestmi kolenních kloubů a bederní páteře.

                Příčin vzniku plochonoží je mnoho. Všeobecně můžeme říct, že příčinou je povolení vaziva mezi krátkými svaly nohy a kůstkami nohy. Častými příčinami vzniku plochonoží je předčasné obouvání dětí, stavění kojenců na nožičky v době, kdy chodidlo ještě není dostatečně vyvinuto (např. chodítka), malá velikost botiček, dlouhé a náročné procházky, po kterých děti chodidla bolí a jsou unavená. Malé odchylky se v době růstu mohou zafixovat a vytvořit tak základ pro některou z nožních vad. Dalšími příčinami v pozdějším dětském věku je rychlý růst, či závodní sportování – atletika (vrhy, skoky, běhy), gymnastika, lední hokej, lyžování, tenis, fotbal a jiné. V dospělosti má vliv na vznik plochonoží přetěžování v zaměstnání, tvrdá nepřizpůsobivá obuv, sportování a samozřejmě nadváha. Plochá noha rovněž může vzniknout v těhotenství nebo v menopauze vlivem zvýšení hmotnosti a změny hladiny hormonů. Nesmíme opomenout ani vliv dědičnosti, který je ovšem minimální a také hypermobility, tedy zvýšené laxicitě vazů. Zvláštní skupinou příčin jsou zlomeniny, a to zejména kosti patní, nártu a zánártních kostí.

                Prvním projevem ploché nohy je únava nohou po delší chůzi a stání a s tím spojené otoky nohou. Lidé mohou rovněž pociťovat pocit těžkých nohou, trnutí, pálení nebo naopak pocit chladu. Později se může objevit bolest pod polštářky prstů a bolesti svalů, které mohou vyzařovat do prstů nohy, kotníku či nártu. Z dlouhodobého hlediska dochází postupně k negativním změnám ve vyšších etážích, a to v kloubech dolních končetin, na pánvi a celé páteři. S rozvojem příčně ploché nohy dochází k otlakům a zduření na vnitřní straně kloubu palce a vzniká tzv. vbočený palec (hallux valgus) a kladívkovité prsty.

                Diagnostika ploché nohy je možná od 4. roku věku dítěte. Jedno z prvních samovyšetření, které může na plochonoží poukázat je obtisk nohy ať už v písku nebo barevný obtisk na papíře. Odborné vyšetření nejčastěji probíhá v ortopedické ambulanci pomocí tzv. podografu, kterým získáme prostý otisk nohy nebo podoskopu, který navíc umožňuje zhodnotit zatížení jednotlivých částí chodidla, postavení patní kosti atd. Základem léčby plochonoží je prevence. Redukce hmotnosti, vhodné obouvání, péče o chodidla – masáž nohou, střídavé nožní koupele nebo chůze na boso po měkkém terénu. Další nedílnou součástí jsou ortopedické vložky. Individuálně vyrobené vložky korigují tvar klenby a její správná funkce se projeví zlepšením stereotypu chůze a zmírněním potíží (bolestí nohou, kolenních kloubů atd.) Společně s fyzioterapií a fyzikální terapií jsou nejvhodnější formou léčby, která může plochou nohu ovlivnit nebo udržet její stav tak, aby se již nezhoršoval.

                Jak z textu vyplývá, obuv je důležitý faktor ve vzniku plochonoží. Její výběr je mnohdy složitý. Podle České obuvnické a kožedělné asociace bychom si měli obuv vybírat následujícím způsobem. Nakupovat ideálně odpoledne, kdy je noha nejobjemnější. Důležité je obě boty si vyzkoušet. Nespoléhejte na to, že vaše obvyklá velikost vám padne i tentokrát. Obuv se vybírá podle delší a širší nohy. V pečlivě nazutých botech se projděte po prodejně. Nepodléhejte radám, že bota se „roztáhne“, zvlášť umělé materiály jsou nepoddajné. Bota musí být pro nohu pohodlná a měkká, musí se tvaru nohy přizpůsobit, mít dostatečně hodně místa pro prsty, nesmí tlačit ani klouzat z paty. Přes prsty musí být dostatečně dlouhá vzdálenost (u dospělých 1cm a u dětí 12-15mm). Obzvláště bota určená pro celodenní nošení musí splňovat následující podmínky. Pokud si vybíráte boty páskové, dbejte na to, aby se daly povolit, a aby jejich šíře byla dostatečná. Nohy během dne natékají a pásky by se v nich mohly zařezávat. Zvlášť u dětí je třeba dbát na to, aby podešev boty byla ohebná a měkká. V opačném případě bota zvyšuje únavu a může ovlivnit zdravý vývoj chůze a kostní výrůstky na nártu. V oblasti prstních kloubů, tedy v místě, kde se noha nejvíce ohýbá, by měla být podešev ohebná, aby mohla „spolupracovat“ s nohou. Dalším často diskutovaným tématem je výška podpatku. Názory odborníků (ortopedů, podologů, fyzioterapeutů) se značně liší. Shodneme se, že příliš vysoký podpatek noze škodí a může způsobit více než bolestivé chodilo. Bolest se často přenáší do vyšších etáží – kolenních a kyčelních kloubů, bederní páteře a dále až do hlavy. Z toho vyplývá, že špatné postavení chodila, ať už vlivem obuvi nebo bez ní může způsobit bolesti hlavy. Podpatky jsou jistě elegantní, svůdné a nechybí v botníku žádné ženy. Jeden nejapný fórek říká, že ženy nosí vysoké podpatky, aby opticky zmenšily své pozadí a neutekly mužům. Ale je to něco za něco. Vysoké podpatky jsou pro nohu nepohodlné, nohy v nich natékají a bolí. Zatížení nohy se pře jejich nošení přenáší na předonoží což způsobuje bolest v oblasti prstů. Čím vyšší podpatek, tím větší tlak je na předonoží  vyvíjen. Mimo již zmíněné plochonoží mohou způsobit také vysoký nárt, kladívkovité prsty, kuří oka, patní ostruhy a nestabilitu hlezenního kloubu, která zvyšuje riziko výronů. Dále dochází ke zvýšeným nárokům na Achillovu šlachu, ve svalech lýtka dochází ke zvýšenému napětí, vytvářejí se v nich reflexní změny a svaly se zkracují. Dlouhodobé nošení vysokých podpatků způsobuje bolesti kolenních a kyčelních kloubů, bederní páteře a ovlivňuje celý posturální systém. Naproti vysokým podpatkům stojí boty, které mají minimální výšku podrážky, tzv. barefoot. Tento typ bot simuluje chůzi na boso a jejich podrážka má pouze ochrannou funkci chodidla. Toto téma je mezi odborníky i laiky velice hlasitě diskutováno a bude se mu v jednom z následujících článků věnovat má kolegyně Mgr. Eliška Marunová. 


Zdroje textů:

  1. BENDOVÁ, V. Máte ploché nohy? Co s tím? (II.). Medicina Ronnie: Kulturistika a silové sporty [online]. Praha: 2017 [cit. 2017-06-04]. Dostupné z: http://medicina.ronnie.cz/c-8828-mate-ploche-nohy-co-s-tim-ii.html
  2. BILÍKOVÁ, I. Co vše může ovlivnit plochá noha a její negativní vlivy. Fyzio klinika: Centrum fyzioterapeutické péče [online]. Fyzio klinika: 2017 [cit. 2017-06-04]. Dostupné z: https://www.fyzioklinika.cz/clanky-o-zdravi/co-vse-muze-ovlivnit-plocha-noha-a-jeji-negativni-vlivy
  3. DUNGL, Pavel. Ortopedie. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-0550-8.
  4. DYLEVSKÝ, Ivan. Kineziologie: základy strukturální kineziologie. Praha: Triton, 2009. ISBN 978-80-7387-324-0.
  5. HÁCHOVÁ, Martina. Choďte bosí, jak jen to jde. VLASTA: zdraví. 2016, 2.
  6. KOLÁŘ, Pavel. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén, c2009. ISBN 978-80-7262-657-1
  7. KOLÁŘ, P. Vadné držení těla z pohledu posturální ontogeneze. Pediatrie pro praxi. Olomouc: Solen, s.r.o., 2002/3, s. 106-109. ISSN 1803-5264. Dostupné z: https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2002/03/05.pdf´
  8. KRAWCZYK, P. Osobní sdělení na téma vývoje plosky nohy, 05.06.2017
  9. LARSEN, Christian, Bea MIESCHER a Gabi WICKIHALTER. Zdravé nohy pro vaše dítě. Olomouc: Poznání, 2009. ISBN 978-80-86606-82-8.
  10. LUDVÍKOVSKÁ, K., HAVLÍKOVÁ, A. Plochá noha. Babyonline.cz.online.cit. 2017 06-04. Dostupné z: http://www.babyonline.cz/nemoci-deti/plocha-noha
  11. ORTOPEDIENOHY.CZ. Plochonoží. Ortopedie nohy [online]. Praha: 2016 [cit. 2017-06-04]. Dostupné z: https://www.ortopedienohy.cz/plochonozi
  12. POLÁK, J. Ploché nohy. Www.jindrichpolak.cz [online]. 2007 [cit. 2017-06-04]. Dostupné z: http://www.jindrichpolak.wz.cz/ostatni/plochenohy.php
  13. ŠŤASTNÁ, P. Sedm zásad pro správný nákup obuvi. Česká kožedělná a obuvnická asociace [online]. Zlín, 2006 [cit. 2017-06-05]. Dostupné z: http://www.coka.cz/zdrave-obouvani/91-sedm-zasad-pro-spravny-nakup-obuvi
  14. VÉLE, František. Kineziologie: přehled klinické kineziologie a patokineziologie pro diagnostiku a terapii poruch pohybové soustavy. Vyd. 2., (V Tritonu 1.). Praha: Triton, 2006. ISBN 80-7254-837-9.            

Odkazy obrázků: