Logo

Skupina AGEL je nejúspěšnějším poskytovatelem zdravotní péče
ve střední Evropě.

Média

Běh, chůze, cyklistika, plavání – jaký sport je nejlepší právě pro vás?

14.8.2017

MUDr. Miroslav Kobsa, MBA
primář dětského a novorozeneckého oddělení Nemocnice Nový Jičín

zpět na Blogy

V současné společnosti chvályhodně stoupá obliba přirozeného pohybu a aktivit jako je chůze, běh, plavání, jízda na bruslích či na kole. Každá z těchto disciplín má však své výhody i nevýhody, které byste měli při výběru vhodné aktivity zohlednit.

Chůze versus běh

Chůze je jednoznačně nejuniverzálnější možný pohyb vhodný pro každého. Pokud to ale zdravotní stav umožňuje, není důvod nezkoušet běh, který je rovněž jednou z nejpřirozenějších pohybových aktivit. Náš organismus je pro něj dobře uzpůsoben, je tedy pouze naše rozhodnutí, jak dokážeme tyto vlohy využívat. Pokud mluvíme o rekreačním běhání, mám na mysli zátěž, která se pohybuje v tzv. aerobní oblasti. Běžec se sice zadýchá, ale plíce stačí dodávat našemu tělu dostatek kyslíku, takže organismus není nucen hledat zdroj energie jinými cestami. Takovýto běh přirozeným způsobem zatěžuje srdce a oběhový systém, zlepšuje dýchání, podporuje svalovou kosterní soustavu a v neposlední řadě má i psychické účinky. Dobře odbourává stres a navozuje příjemné pocity, což má stoupající význam zejména v dnešní době, kdy rychle přibývá tzv. psychosomatických zdravotních problémů. Osoby starší nebo nemocné by měli na začátku konzultovat odborného lékaře. Ten jim poradí, jaká míra zatížení - například měřitelná pomocí srdeční frekvence je příznivá a prospěšná. U sportovního vybavení věnujeme značnou pozornost obuvi, která by měla být pohodlná, dostatečně pružná a schopná eliminovat otřesy.

Nemalou důležitost má i výběr terénu, kde chceme běhat. Příroda se střídavým charakterem povrchů je tím nejlepším řešením. V městských aglomeracích se alespoň vyhýbáme frekventovaným komunikacím a dopravním magistrálám. Je příjemné, že efekt není v rychlosti, ale ve vytrvalosti a pravidelnosti. S technikami běhu jistě poradí kondiční trenér. Obecně by tělo mělo být v mírném předklonu, osa trupu vytažena vzhůru, horní končetiny volně visí na svalech šíjového svalstva, dýcháme hlavně břichem, oči sledují pozorně terén a nerovnosti. Pozor na běh v těsné blízkosti komunikací se sluchátky na uších, nemuseli bychom slyšet nějaký výstražný signál.

Pozitiva plavání

Na rekreačním plavání je příjemná pomalost a harmonie pohybů, rovněž tady je významná psychická složka s navozením oddychu, příjemných pocitů a uvolnění. Osoby s dalšími zdravotními problémy plavou vždy pod dohledem a pokud možno v hloubce, kde dosáhnout na dno. Při dodržení všech potřebných aspektů není věk překážkou. Většina z nás, kteří se naučili plavat sami, plave s chybami, proto je velmi vhodné se obrátit i tady na odborníka. Ten by nás měl naučit nejen jak koordinovat pohyb ve vodě, ale i jak správně dýchat tak, aby tento pohyb byl přínosem. Jak často a jak dlouho plavat záleží na naší kondici. Záleží na možnostech, ale denní plavání v délce 60 minut je rozhodně významný prvek pro naše zdraví. Jíme naposledy asi dvě hodiny před plaváním a vyhýbáme se těžkým jídlům. U dospělého člověka se frekvence srdeční činnosti pohybuje okolo 120-130 tepů za minutu, teplota vody by neměla být extrémní oběma směry. Využíváme toho, že tělo je vodou nadlehčováno a odpor vody při pohybu vpřed je stálý. A protože je rozhodně větší než odpor vzduchu, je i energetická spotřeba vyšší než při běžné chůzi či běhu. Uplavaný kilometr spálí zhruba 4x více energie než kilometr chůze. Na zvýšený výdej energie působí i tepelná vodivost vody.

Jízda na in-line bruslích či kole

Jízda na kole či bruslích je vhodná pouze pro toho, kdo tyto aktivity dobře ovládá. Různé pohybové aktivity mají různá rizika úrazu a s tím je nutno počítat a nepřeceňovat svoje schopnosti. První podmínkou jsou proto ochranné prostředky, minimálně dobrá přilba a u in-line bruslích i ostatní chrániče. Naštěstí v současné době roste počet tras, kde je možno trénovat bez rizika střetu s jinými dopravními prostředky. Přesto má jízda na bruslích i řadu výhod. Během jízdy je větší aktivita svalových skupin na dolních končetinách oproti chůzi, běhu nebo jízdě na kole, jsou eliminovány otřesy a provozováním této aktivity dokážeme spálit velké množství kalorií. Celkově je tedy určena spíše pro zvyšování kondice zdatnějších jedinců než jako běžná pohybová aktivita. Musíme počítat s tím, že samotná jízda je ve vynucené poloze, mohou se objevovat bolesti zad vzhledem k nefyziologickému zakřivení páteře, během jízdy by se měl střídat postoj v předklonu s postojem vzpřímeným, důležité jsou rovněž protahovací cviky před a po jízdě. Pokud se týká rychlosti jízdy, běžné "vycházkové" tempo je asi 10 km/hod, svižnější tempo okolo 15km/hod. Technika jízdy musí být skutečně dobře zvládnuta zejména vzhledem na brzdění a zpomalování jízdy. Jízda na kole je rovněž klasická aerobní aktivita, která dokáže spojit zdravou fyzickou zátěž se zážitky z jízdy krajinou a v přírodě. Posiluje svaly zejména dolních končetin, zlepšuje kapacitu plic a výkonnost oběhového systému. Pro začátečníky se doporučujeme frekvence šlapání cca 90 šlápnutí za minutu, jízda zvlněným terénem je předností. Samozřejmě i zde platí, že aktivita by měla být prováděna několikrát do týdně v délce alespoň 1 hodiny. Musíme počítat s tím, že jízda na kole umožní i odpočinek během aktivity. Zajímavou možností je  indoor cycling - společná jízda obvykle za přítomnosti kondičního trenéra a hudby, je i určitou formou příjemné společenské komunikace. Tato forma pak dělá z cyklistiky celoroční sport.