Logo

Skupina AGEL je nejúspěšnějším poskytovatelem zdravotní péče
ve střední Evropě.

Média

Srdeční onemocnění a faktory, které zvyšují riziko jejich vzniku

6.2.2018

MUDr. Libor Škňouřil
Lékař kardiologického oddělení Nemocnice Podlesí

zpět na Blogy

Kardiovaskulární onemocnění zůstávají i přes značné úsilí odborných společností dlouhodobě vedoucí příčinou úmrtí dospělé populace vyspělých zemí. Podle Zdravotnické ročenky ČR měla tato onemocnění v roce 2015 na svědomí 43% úmrtí. O to smutnější je tato situace, že většině kardiovaskulárních příhod (srdeční infarkt, cévní mozková příhoda, ischemie dolních končetin, apod.) umíme předcházet. Současná kardiologie díky velkým populačním studiím zná hlavní rizikové faktory těchto onemocnění a zároveň má důkazy, že jejich ovlivněním lze těmto onemocněním předcházet, anebo alespoň jejich vývoj a vznik příznivě ovlivnit.

Ovlivnitelné versus neovlivnitelné faktory

Faktory, které ovlivňují vznik srdečních onemocnění a které můžeme ovlivnit jsou ve většině spojeny s našimi návyky, zvyklostmi, se současným (nesprávně označovaným „ moderním“) způsobem života. Jediný zásadní rizikový faktor, který ovlivnit nemůžeme, je naše genetická dispozice, tzn. přítomnost předčasného kardiovaskulárního onemocnění u našich nejbližších pokrevných příbuzných. Nicméně
i zde umíme pozitivně působit a to tím, že u takovýchto jedinců aktivně pátráme po přítomnosti ostatních rizikových faktorů srdečních onemocnění, které se snažíme eliminovat.

Které tedy jsou hlavní, a přitom ovlivnitelné rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění?  Začal bych životním stylem. Fyzická práce ustupuje sedavému zaměstnání, stále méně chodíme pěšky
a preferujeme dopravu automobily, strávíme v průměru několik hodin denně před obrazovkou televizoru nebo počítače. Sedavý způsob života spolu s nezdravými stravovacími návyky představuje populačně zásadní riziko jak přímé, tak nepřímé. Nedostatek pohybu a obezita totiž dále přispívají ke vzniku vysokého krevního tlaku a nepříznivě ovlivňují metabolismus, čímž napomáhají vzniku cukrovky a vysoké hladiny cholesterolu a tuků v krvi, tzv. hyperlipidémii.  Hypertenze (vysoký krevní tlak), cukrovka a hyperlipidémie jsou pak hlavní rizikové faktory srdečně-cévních onemocnění. Posledním hlavním rizikem je kouření, které sice má v Evropě klesající trend, ale stále je velmi časté a v některých skupinách, jako např. mladiství, dokonce na vzestupu. Přitom právě kouření prakticky zdvojnásobuje naše kardiovaskulární riziko a celoživotní kuřák v průměru ztratí 10 let života.

Z výše uvedeného již vyplývá, jak můžeme naše riziko srdečně cévních onemocnění snížit.  To nejjednodušší a nejekonomičtější je přestat kouřit. Pomoci nám v tom mohou poradny k odvykání kouření, včetně přechodného užití nikotinových preparátů či elektronických cigaret. Je dobré podotknout, že škodlivé je i pasívní kouření.  Maximální snaha o každodenní fyzickou aktivitu (používání schodů místo výtahu, chůze do zaměstnání, apod.) by měla být samozřejmostí, zvláště pokud máme sedavé zaměstnání.  Alespoň 3-5 x týdně po minimálně 30-ti minutách bychom pak měli věnovat dynamické fyzické zátěži se zapojením velkých svalových skupin, jako např. běh, Nordic walking, cyklistika, plavání, popřípadě i svižná chůze, turistika, práce na zahradě, apod. Fyzická aktivita zároveň působí i proti rozvoji cukrovky, pomáhá kontrolovat vysoký krevní tlak, příznivě ovlivňuje cholesterol a zvyšuje naši fyzickou zdatnost. Má tedy velmi komplexní přínos, který nelze dostatečně zdůraznit. Poslední faktor je strava. Nevhodné jsou obecně potraviny tučné, typicky vepřové maso a uzenářské výrobky, které obsahují velké množství tuku a nasycených mastných kyselin. Zde platí čím méně, tím lépe, což je v rozporu s velkou částí naší společnosti, kde každodenní i opakovaný příjem uzenářských výrobků je standardem. Naopak bychom měli jíst mnohem více ovoce a zeleniny, maso preferovat drůbeží nebo ryby, mléčné výrobky nízkotučné a pečivo celozrnné. Nežádoucí je nadměrné solení a zvláště požívání sladkých nápojů. Tyto se velkou měrou podílejí na tloustnutí dnešní populace. Obecně bychom měli mít zdravý úsudek a náš příjem energie by měl být především adekvátní jeho výdeji.

Když změna životního stylu nestačí

Tam, kde úprava životního stylu a návyků nestačí, je namístě moderní farmakoterapie. Ta umí dobře kontrolovat jak vysoký tlak, tak poruchy metabolismu tuků a cukrů. Léčba je velmi efektní, ale ideálně vždy navazuje na optimalizaci životního stylu a stravovacích návyků. Rovněž, pokud je vhodná a má být maximálně účinná, měla by být zahájena včas. Proto jsou důležité preventivní prohlídky, které jsou v ČR plně hrazeny zdravotními pojišťovnami. Kardiovaskulární onemocnění, jak jsem již nastínil, mají multifaktoriální etiologii, tzn. že na jejich vzniku se podílí kombinace výše uvedených faktorů, jejichž působení se potencuje. Máme k dispozici řadu skórovacích systémů k určení celkového kardiovaskulárního rizika, podle kterého následně vedeme intenzitu léčby. Zásadní je ale udělat první krok a po těchto rizicích cíleně pátrat, zvláště s postupujícím věkem, kdy výskyt těchto chorob narůstá. Každý i plně zdravý muž starší 40 let a žena starší 50 let by tak měli znát svou hladinu cukru a tuků v krvi, výši svého krevního tlaku. Měli by být poučeni o prevenci srdečně cévních onemocnění a samozřejmostí by v tomto směru měla být celospolečenská osvěta. Zde si ale myslím, že má naše společnost bohužel ještě velký dluh.