Logo

Skupina AGEL je nejúspěšnějším poskytovatelem zdravotní péče
ve střední Evropě.

Média

Ladislav Dušek: AGEL jde v digitalizaci správným směrem

7.12.2022

prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.
ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky

zpět na Blogy

Když na Česko dopadla covidová krize, stal se Ladislav Dušek jednou z hlavních tváří, která vysvětlovala veřejnosti, co se vlastně děje. Necelou dekádu už šéfuje Ústavu pro zdravotnické informace a statistiku a vidí, jak digitalizace a sběr relevantních dat v Českém zdravotnictví pokročily. „Mě se ale přístup AGELu k datům, z toho jak jej mám možnost pozorovat, velmi líbí. Staví se k tomu konstruktivně, což je předpoklad pro úspěšnou digitalizaci dat. V tomto jde AGEL správným směrem,“ řekl Ladislav Dušek po návštěvě odborného sympozia AGEL v Olomouci.

Jak hodnotíte svou spolupráci se skupinou AGEL?
Nemám exkluzivní spolupráci omezenou jen na skupinu AGEL. Bylo ale příjemné na olomoucké sympozium dorazit a vidět vedle sebe debatovat zdravotnické odborníky z Česka a Slovenska a sledovat, jak se v názorech shodují, ale i střetávají.

Vidíte rozdílný přístup k datům mezi veřejným a soukromým zdravotnictvím?
Standardy jsou pro obě skupiny poskytovatelů samozřejmě stejné. Mě se ale přístup AGELu k datům, z toho jak jej mám možnost pozorovat, velmi líbí. Staví se k tomu konstruktivně, což je předpoklad pro úspěšnou digitalizaci dat. V tomto jde AGEL správným směrem. Obecně soukromí poskytovatelé na efektivní sběr dost tlačí a to je signál, že to bude zřejmě brzy posovat i na státní úroveň.

Chápou stále lidé ve zdravotnictví digitalizaci jako posílání si PDF souborů?
Nemám ten pocit. Lidé už vědí přesně, co je elektornizace, ale v praxi to často těmi PDF končí. Zdravotnicí jsou naopak možná nejvzdělanější sortou lidí v Česku, bylo by bláhové předpokládat, že tomu nerozumí. Vědí, že je potřeba v této fázi především standardizovat sběr dat, alespoň nastavit základní parametry, který bude sbírat každý.

Kolegové ze Slovenska si stěžovali, že váš protějšek na Slovensku se mění spolu s každým novým ministrem. Vy jste v čele ÚZIS osm let – je to výhoda?
To nechci soudit, protože mi to nepřísluší. Přínosnost Duška ať posoudí jiní. Ale obecně: u každé nepolitické organizace, a to je ÚZIS bezesporu je, je kontinuita a stabilita důležitá.

Vím, že roli ÚZIS nevidíte jako aktivního prosazovatele reforem, ale jistý vliv máte. Co byste ještě rád stihl?
Budu se opakovat: potřeba je doklepnout standardizaci sběru dat. Jako velký úspěch beru, že jsme zcentralizovali data pojišťoven, což bylo dřív považováno za nemyslitelné. Povedlo se nám prosekat hodně z duplicitních sběrů dat, což samozřejmě v důsledku šetří lékařům a sestrám práci. Je ale naprosto klíčové, a to chci moc zdůraznit, aby se podařilo standardizovat zdravotnickou dokumentaci. Tedy aby byly výstupy z jakéhokoliv vyšetření kompatibilní v jakémkoliv zařízení v zemi. Pokud k tomu nedojde, bral bych to jako prohru strategie, kterou jsme na ÚZIS nastavili. Druhý cíl je, aby se u nás na ÚZIS pevněji usídlilo Centrum preventivní péče. A třetí úkol je navázat spojení s MPSV, jehož data nám výrazně mohou pomoci s kultivací péče o pacient v závěrečné fázi života. Kdyby se tyto tři cíle podařily, budu šťastný člověk.

Mají lékaři nechuť ke sběru dat?
Lepší se to. Hrozně důležitá je komunikace: vysvětlovat, proč a jak se data mají sbírat. Na druhou stranu je tu určitý odpor, který ale nejčastěji poukazuje na to, že se někde sběr dat zbytečně duplikuje a je neefektivní. Od covidu ale pozoruji, že spolehlivost na data od poskytovatelů zdravotní péče je čím dál větší. To je dobře, protože směřujeme k tomu, abychom si udělali mezi primárními daty takový velký úklid.

Pojišťovny a poskytovatel mají mít přístup k datům pacientů, na tom zavládla shoda. Není ale stále problém ve sběru takto citlivých dat?
Nemyslím, že by existovaly nějaké blokující bariéry, ale vždy musí jít o přístup jenom v rozsahu údajů o jejich vlastní pojištěnce. Hlavně se tento přístup musí zrealizovat – tedy dobudovat. To je další věc, která je ještě před námi.