Média

Spíte dobře? Pokud máte pocit, že nespíte, možná by pro vás lékařka Veronika Švancárová z Nemocnice AGEL Nový Jičín měla řešení. Zabývá se totiž telemedicínskými postupy při léčbě poruch spánku. Mezi ty patří i obstrukční spánková apnoe, která lidem ve spánku krátce znemožňuje dýchat, a je tak velice nebezpečná. Během spánku se projevuje tzv. apnoickými pauzami.

Co je ona obávaná apnoická pauza?

Pacient normálně dýchá, občas chrápe. Pokud nastane apnoická pauza, uzavře se dýchací cesta v oblasti měkkého patra, tedy oblasti orofaryngu nebo kořene jazyka. Pacient sice pohybuje hrudníkem, ale prakticky nedýchá. Aby byl takový stav klasifikovaný jako apnoická pauza, musí trvat deset a více sekund.

V tu chvíli asi přístroj pozná, že do pacienta neproudí vzduch, jak by měl…
Přesně tak. Pozná to přístroj sám a podle toho může zvýšit tlak vzduchu, aby pauze předešel. Přístroj také podle dýchacího „vzorce“ pozná, v jaké poloze pacient leží. A protože apnoické pauzy jsou u lidí spojené se specifickými polohami při spánku, může systém zvýšením tlaku takové pauze předejít.

Jak vlastně takový přístroj vypadá?
Je to taková maska na obličej podobná třeba té, jakou má člověk při operaci. Ta je hadicí napojená na přístroj, který ve své nejzákladnější funkcí vhání do pacienta během spánku vzduch. Sofistikovanější přístroje pak například pomáhají pacientům i vydechnout.

Takže přístroj vytváří v masce přetlak a v případě vydechnutí podtlak?

Přístroj přetlak sníží a tím pomůže pacientovi vydechnout. Samotná přetlaková ventilace spočívá ve vhánění vzduchu do pacienta a vytváří tak vzduchovou dlahu, která v dýchacích cestách zabraňuje jejich kolapsu, který se právě při obstrukci dýchacích cest děje.

Co vlastně z dat z přístroje sledujete?

Například elasticitu dýchacích cest, ochabnutí měkkého patra, zda není kořen jazyka moc velký či zda není ve špatném postavení hrtanová příklopka. Trochu zjednodušeně zkoumáme proudění vzduchu, aerodynamiku.

Dá se to poznat i u pacienta v bdělém stavu?
U prvotního vyšetření je pacient vzhůru. Parametry se ale zhoršují ve chvíli, kdy přejde do horizontální polohy. Roli hraje gravitace a ochabnutí svalů. Při spánku je to ještě výraznější.

Jaké parametry přístroj vlastně snímá?
Monitoruje apnoické pauzy, které se právě snažíme redukovat. Třeba pacient s indexem na hodnotě 50, může dosáhnout pomocí přístroje obecné normy, která je 5 apnoických pauz za hodinu. Data se snímají, když člověk spí. Když se ráno probudí, data se nahrají do aplikace, do které se připojí i lékař. Nejnovější přístroje mají aplikaci i pro pacienta, ve které může svá data sledovat sám. A zároveň si pomocí dat zkontrolovat, zda má správně nasazenou masku, a jak mu léčba pomáhá.

Jak to probíhá? Pacienta za vámi přijde, proberete s ním jeho stav a pak mu dáte domů patřičný přístroj?
Je to trochu složitější. Potřebujeme k tomu také schválení pojišťovnou, která léčbu proplácí. Pak už si může vzít přístroj domů a jeho užíváním se tak léčit pomocí přetlakové ventilace.

Jedná se o nový postup, je to už plně certifikovaný proces?
V tuto chvíli se snažíme dostat do fáze, kdy budeme moci takový postup skutečně využívat a abychom mohli data od pacientů sbírat a skutečně tak zhodnotit potenciál telemedicíny. Dlouhé roku tu byl primární distributor takových přístrojů, který měl všechny licence na evropské úrovní ošetřené a nebyl s tím tedy problém. Během covidu ale přišel důraz na rozsáhlejší sterilizaci přístrojů a ukázalo se, že jedna ze součástek přístroje na to není stavěná. Takže byly stáhnuté z trhu a nyní se řeší certifikace znovu. Šlo o amerického výrobce, nyní se o stejnou certifikaci snaží německý výrobce, ale mám dojem, že to ještě chvíli potrvá.

Z právního hlediska s tím problém není?
Konzultovali jsme to s právníky AGELu a došli jsme ke zjištění, že to není právně moc dobře ošetřené. Je to trochu šedá zóna a v případě úniku pacientských dat bychom na sebe brali obrovské riziko. Nemůžeme s pacientem zatím uzavřít smlouvu o tom, že ho telemetricky sledujeme ve spánku.

Momentálně tedy pacienti musí přes noc k vám?
Těch návštěv je více, ale použitím telemedicíny by se jejich počet výrazně snížil. To je benefit jak pro pacienta, tak pro zdravotnické pracoviště. Lékař má tak na pacienta také více času a kvalita péče se tím ještě zvedá.