Logo

Skupina AGEL je nejúspěšnějším poskytovatelem zdravotní péče
ve střední Evropě.

Média

Papír, tužka a excel končí, říká „šéf“ telemedicíny v AGELu

7.12.2022

MUDr. Jakub Fejfar
předseda představenstva Nemocnice AGEL Nový Jičín

zpět na Blogy

Z pozice předsedy představenstva šéfuje Jakub Fejfar Nemocnici AGEL v Novém Jičíně. Zároveň má ale v rámci celé skupiny AGEL ještě jedno poslání: posouvat technologický progres, digitalizaci a telemedicínu na novou úroveň. Svou vizi uskutečňuje a do provozu začleňuje nové postupy, přístroje vyvinuté technologickými start-upy a digitální nástroje. „Chceme to vše zakomponovat do našeho systému a dostat tak péči na bezprecedentní úroveň komfortu pro pacienta ale i lékaře,“ říká Jakub Fejfar v rozhovoru.

AGEL má ambice být hlavním lídrem inovací ve zdravotnictví, vy máte v rámci skupiny na starost digitalizaci a telemedicínu. Jaké jsou tedy plány?

Chceme vybudovat portál, deštník, na který se mohou napojovat start-upy a další projekty. Vývoj na poli moderních technologií je ve zdravotnictví neuvěřitelně překotný. Kromě toho je potřeba i lidské zázemí a mozky. Vyvíjíme si i vlastní nemocniční systém IKIS. To znamená, že lidské kapacity k vývoji máme. Chceme být otevření novým firmám a chceme je umět začlenit do naší sítě. Tím samozřejmě nevylučujeme vlastní vývoj, ale když je šance domluvit se s třetí stranou, je to bonus. Vždy to musí mít efekt posunu v kvalitě péče, posun ve výhodách pro zdravotníky jako takové. Nechceme se limitovat jen našimi možnostmi.

U nových postupů ale často trvá, než dostanou vlastní úhradový kód u pojišťoven a ty je začnou proplácet…

Ano, to je pravda. Většina projektů, se kterými se spojujeme, úhradový kód nemá. To je trochu úděl inovátora: musíme tomu věřit a investovat do progresu.

Nezrychluje se teď vývoj technologií dost rapidně?

S tím můžeme začít u covidu. Během jediného roku se udělal technologický skok, který by jinak trval třeba deset let. Jeden trend je jasný: papír, tužka a excel končí. To, co covid posunul velmi významně, je distanční péče, protože byla snaha osobní kontakt minimalizovat. Prvním „balónkem“ byl před lety už e-recept. I jeho odpůrci dnes musí uznat, že je už nepostradatelný. Vyvinuly se platformy, přes které můžeme komunikovat s pacientem a probírat s ním jeho zdravotní stav. A právě na ty se napojují nové přístroje, které umí změřit hodnoty krevního tlaku, glykémie a funkce krevního oběhu. Chceme to vše zakomponovat do našeho systému a dostat tak péči na bezprecedentní úroveň komfortu pro pacienta ale i lékaře.

Můžu si to představit třeba jako chytré hodinky? Ty toho dnes také umí měřit spoustu…

Může to být něco jako chytré hodinky, ale to není celá telemedicína. Různé gadgety jako chytré hodinky zaznamenávají obrovské množství dat, které si i sami lidé mohou vyhodnocovat, případně je i poslat dál k lékařům. Není to ale rovina certifikovaných zdravotnických přístrojů. Tím nechci říct, že by se takové přístroje nedají využít, jako sekundární zdroje dat fungovat mohou.

Pro většinu lidí je ale telemedicína hlavně možnost konzultace s lékařem na dálku, že?

Za covidu se telemedicína chápala jako hovory přes různé chatovací aplikace. Chápu to, situace byla taková. Musí se to ale posunout do konkrétní roviny, mít na to certifikované nástroje, které budou garantovat výměnu vysoce citlivých pacientských informací. A pochopitelně to musí mít i své úhradové kódy, protože za nákupem takových technologií jsou vynaložené nemalé prostředky.

Je něco z poslední doby, co jste v rámci AGELu testovali?

Tak třeba pilotní projekt start-upu z Košic, kde přístroj na dálku snímá několik ukazatelů na těle pacienta natolik přesně, že s tím lékař může reálně pracovat.

Jak by se takové postupy promítly do praxe?

Tento druh telemedicíny má obrovský potenciál v oblasti péče o chronické pacienty v ambulantní režii. Bavíme se o diabeticích či třeba kardiacích. Pokud tato skupina nepotřebuje akutní péči, ale třeba jen vyřešit předpis léků, tak v drtivé většině to lze zvládnout v rámci distanční platformy. Eliminuje se tím kontakt s lékařem – to je víc času pro pacienta i lékaře.

Máte nějaký projekt, který je vašemu srdci zvláště blízký?

V Novém Jičíně máme projekt tzv. časné demise, to se už ale posouváme od ambulantního spektra k pooperační péči, konkrétně po robotických operacích. Pilotně tento projekt děláme u radikální prostatektomie v rámci urologie. Zvykem vždy bylo pacienty pouštět okolo sedmého až osmého dne po operaci, kdy se jim vytáhne močová cévka, stehy a pacient odchází domů. Ale víme, že pacienti po těchto málo invazivních zákrocích jsou v dobrém stavu a fyzické kondici a pokud nemají pooperační komplikace, tak se už třetí den po operaci ptají, když mohou jít domů.

Takže je nyní můžete pouštět po poloviční době domů?

Tento projekt jim v tom má vyhovět, i když mají stále zavedenou močovou cévku a stehy. Umožní jim to domácí léčbu už od třetího, čtvrtého dne po vytažení břišního drenu.

Jak takové domácí doléčení vypadá?

Pacienta propustíme domu a je vybaven aplikací, která je vyvinutá společně s firmou MediHub. V aplikaci odpovídá na úplně ty samé dotazy, které bychom mu kladli v nemocnici

Otevřít si to může na počítači, na mobilu, na tabletu. Odpovídá, zda má bolesti, pokud ano, v jaké škále, kde jsou bolesti, může vyfotit danou ránu, může vyfotit močový sáček, prostě nám řekne všechny parametry, které od něj potřebujeme vědět.

Takže se spoléháte jen na výpověď pacienta?

To ne, snímáme i objektivní data. Pacient je totiž vybaven i telemetrickými pomůckami – tlakoměrem, teploměrem, přístrojem na měření okysličení krve, změření tepové frekvence, do budoucna se pro diabetiky plánuje i glukometr. Tito lidé se v rámci vzdálené ranní vizity změří a data odejdou do zdravotnického zařízení, kde zdravotník vyhodnotí stav pacienta. Pacient zároveň má možnost se během dne skrze tento kanál spojit s nemocnicí, telefonicky nebo videohovorem, a nemocnice tak nad pacientem neztrácí kontrolu ani v domácí péči.

Předpokládám, že nemocnici to ušetří lůžko a personálu práci a čas…

Komfort domácí péče je výhodný i pro pacienta, protože samotný pobyt v nemocnici je pro něj rizikový kvůli nozokomiálním infekcím, což jsou infekce vztažené k hospitalizaci. Takže kratší doba v nemocnici je pro pacienta menší riziko, hraje zde roli i psychologie pacienta, který se lépe léčí ve známém domácím prostředí. Po 7-8 dnech přijde na kontrolu, odevzdá přístroje a proběhne finální kontrola. Momentálně tuto aplikaci dokončujeme, na přelomu roku ji spouštíme napevno.